Již rok a pár dní bydlím v Praze, ale moje srdce, stejně jako trvalé bydliště, patří stále Moravě. Jelikož jsem byl dost pracovně vytížený a hodně líný, tak jsem si nestihl vyřídit volební průkaz. K volbám jsem tedy musel o víkendu jet do malé vesničky kousek od Brna a rozhodl jsem se, že pojedu stopem.
Za normálních okolnostní mě vždycky někdo sveze do nejbližšího většího města u cíle a poté jedu vlakem kam potřebuji. Tentokrát jsem si však dal takovou menší výzvu. Stopem dojedu až k urně. Přímo před obecní úřad.
Vstal jsem již v 6:30 ráno. Kdo mě zná, ví, že je to u mě téměř nemožné, vstávat takhle brzy, a taky ví, že jsem si posunul budík na 7:30 a spal dál. Již z večera jsem měl připravenou ceduli s nápisem “JEDU VOLIT”. Poslední dobou totiž zjišťuji, že je lepší být vtipný, než jen napsat název města, do kterého mířím.
Dorazil jsem tedy na benzínku, odkud pravidelně stopuji směrem na Brno. Po chvíli čekání zastavilo první auto. Paní stáhla okýnka a důrazně na mě zakřičela: “Hlavně nevol Babiše nebo SPD!!!”. Odvětil jsem, že nebudu a paní spokojeně jela dál. Jako další mi zastavilo auto, ve kterém seděli tři muži středního věku. Mířili na mě telefony a po asi třetí fotografii se zeptali, jestli mi nevadí, když si mě fotí. Řekl jsem, že ne a ještě jim zapózoval. Hned po nich mi zastavil týpek, který mě nabral, ale až poté, co jsem mu řekl, koho budu volit. Shodli jsme se.
V Brně mě pak nabrali dva mladí lidé, s kterými jsem se svezl pár kilometrů a zbytek cesty jsem ujel s mladším párem, který volil stejně jako já. Ti mě, i když jeli úplně na opačnou stranu, zavezli až k obecnímu úřadu přímo před vchod. Cíl jsem tedy splnil.
Krom splnění občanské povinnosti jsem po cestě pobavil i mnoho řidičů, kteří se mé ceduli smáli, takže celý výlet považuji za velmi úspěšný, což se úplně tak nedá říct o výsledku těchto voleb. Budou to velmi “zajímavé” 4 roky.
