Po tom, co jsem si prošel vším zlým v Miláně, jsem se vydal dál na cestu. Měl jsem před sebou štreku do kolébky renesance. Do přenádherné Florencie. Jak mám ale ve zvyku, moc se mi to nedařilo.
Jako vždycky jsem dojel hromadnou dopravou na okraj města a začal stopovat. Netrvalo to chvíli a už mě stáli policisté. V Itálii se totiž stopovat nesmí. Tedy alespoň ne na dálnicích a místech k tomu přilehlých. Všude si také můžete všimnout obrovských cedulí s nápisem “NO AUTOSTOP”. Bál jsem se ale zbytečně. Jeden ze strážníků byl taky stopař. Svezli mě tedy kousek dál na lepší místo.
První řidič mě vzal přímo do Janova. Chtěl jsem město jen objet, ale když už jsem tam byl, rozhodl jsem se, že si dám alespoň pizzu. Skončil jsem v KFC.
Chtěl jsem jet dál, jenže jediné dobré místo na stopování bylo přímo pod cedulí se zákazem braní stopařů. Po 4 hodinách jsem to vzdal a vrátil se do města.
Na nádraží jsem si koupil lístek do Florencie a musel jsem vymyslet, co dělat další 2 hodiny. Nechal jsem batoh na lavičce v hale a poodešel kousek dál, prohlédnout si pár výloh. V tu ránu u mě stáli dva vojáci se samopaly. Pevně mě chytli a začali se ptát. Kdo jsem, odkud jsem přijel, co dělám na nádraží apod. No a taky se mě ptali co mám v batohu.
Pak mi to došlo. Asi jsem vypadal podezřele, když jsem opustil svoje zavazadlo a šel pryč. Musel jsem všechno vytáhnout a upřímně nevím, komu to bylo víc nepříjemné, když vyndávali moje smradlavé spodní prádlo. Všechno jsme si ale vysvětlili a nakonec mě nechali být.
Do Florencie jsem dojel o půlnoci a pomalu jsem se připravoval na noc strávenou na ulici. Pak jsem ale objevil jedno místo, kde se shromažďovali všichni baťůžkáři, kteří taktéž neměli kam složit hlavu. Tím místem byl fastfoodový řetězec McDonald’s. Opravdový ráj na zemi. Levné jídlo, teplo, světlo, zásuvky, super lidi, internet zdarma a to vše nonstop. Prostě Mek(k)áč cestovatelů.
Autobus na benzínku mi jel až v pět ráno, takže jsem se kolem třetí vydal na průzkum města a musím říct, že to byl ten nejlepší nápad na světě. O normálně přeplněné náměstí u katedrály Santa Maria del Fiore jsem se dělil jen se dvěma opilými Italkami.
