Když vás během dovolené okradou, tak si řeknete, že je to smůla nebo vaše chyba. Byli jste ve špatnou dobu na špatném místě. Jenže když vás během 24 hodin okradou třikrát a ještě v jednom městě, tak už je něco špatně.
Do Milána jsem původně jel jenom na slavné “Spaghetti alla Milanese”. Nakonec jsem se ale rozhodl zůstat a strávit noc v klidu na hostelu. Hned po příjezdu do centra mě obklopilo 5 statných mužů černé pleti a nabízeli mi pletené náramky: “Jeden na ochranu rodiny, druhý pro tebe a tenhle je na lepší sex.” Po několika minutách, kdy mě furt otravovali, mě to přestalo bavit a rozhodl jsem se, že těch 5 euro jim dám. Neměl jsem ale drobné, což jim nevadilo, protože mi vzali peněženku, vytáhli si 10 Euro (za 3 provázky), hodili mi ji nazpátek i s náramky a pak utekli.
Večer jsem si dal sraz s jednou krásnou Mexičankou, která mě vzala do hospody. Co si budeme… Strašně jsme se opili a dostali jsme chuť na trávu. V Miláně je takové náměstí, kde stačí jen projít a máte to jako jeden joint. Vybral jsem v bankomatu, ale měl jen padesátieurovou bankovku. Náš dealer neměl na vrácení, ale řekl mi, že si jen odskočí rozměnit za kamarádem. Ochotně jsem mu bankovku podal a on mi dal kousek trávy na vyzkoušení. Asi už víte, co se stalo. Prostě utekl.
Pár místňáků nám chtělo pomoct. Jeden byl fakt milej, dal nám párkrát potáhnout z jeho brka, ale pak když se chtěl podívat na ten kousek trávy, co jsme měli od toho zloděje, tak ho vzal, a taky utekl.
Jeli jsme pak k té Mexičance domů, ale po cestě si to nějak rozmyslela. Asi jsem si měl nasadit ten náramek. Posadila mě na autobus zpátky, ve kterém jsem usnul a probudil se až v depu. Na telefonu jsem se podíval, kterým směrem jít a vybil se. Do hostelu jsem dorazil akorát na check-out a hned jsem se vydal na benzínku vstříc dalším dobrodružstvím.
